Smog jako střelivo zeleného populismu

Předseda Strany zelených Ondřej Liška ve svém středečním článku pro Lidové noviny „Na špinavý vzduch platí čistá politika“ představil svou vizi, jak bojovat proti špinavému vzduchu, který díky inverznímu charakteru počasí již nějaký čas trápí některé části naší země.  Liška se ve svém textu uchyluje k tradičnímu zelenému populismu, který využívá aktuálního dění k prosazování zelené ideologie, která má za cíl dlouhodobě ovlivňovat a řídit lidské životy.

Ondřej Liška ve svém textu uvádí 3 zdroje, které znečišťují naše ovzduší.

Automobilová doprava

Předseda Strany zelených volá po omezení automobilové dopravy ve městech. Liška doporučuje zpoplatnit vjezd do měst či omezit rychlost. Pan předseda chce, aby auta ve městech vystřídala ekologičtější a pohodlnější veřejná doprava. Ondřej Liška volá po stavu, kdy do města vjede pouze ten, kdo tam opravdu musí. Lídr Zelených však v této souvislosti již neuvádí, že na současném stavu mají svůj podíl různé zelené strany a hnutí.

Přiznám se, že neznám nikoho, kdo by se vyžíval v tom, že bude projíždět centrem města, pokud může využít obchvatu. Právě budování obchvatů, rychlostních silnic a dálnic je základním lékem na vyléčení smogem zamořených měst a obcí. A jsou to různí ekologičtí aktivisté, kteří budování obchvatů či dálnic zdržují a brání. Místo Liškovy regulace potřebujeme obyčejný selský rozum, který je u zelenistů nedostatkovým zbožím.

Průmysl

Ondřej Liška označuje český průmysl jako energeticky náročný a špinavý.  Lidé si prý musí vybrat, zda upřednostní svůj život a zdraví nebo krátkozraký a krátkodobý růst HDP. Nevím, zda má Strana zelených v programu návrat před průmyslovou revoluci, kdy většina tehdejší populace pracovala v zemědělství.  Pan předseda Liška v souvislosti s HDP zcela opomíjí jeden základní fakt. Růst HDP znamená i růst životní úrovně. Bohatnutí společnosti produkuje i dostatek peněz na vědu a výzkum. A právě věda a výzkum stojí u zrodu lidského pokroku, který v sobě nese i ohleduplnější přístup k životnímu prostředí. Z textu Ondřeje Lišky je zřejmé, že on souvislost mezi rostoucím HDP, zvyšující se životní úrovní a kvalitnější životním prostředím nevidí. To by měla být pro voliče zcela zásadní informace. Prakticky každá politická strana slibuje svým voličům zlepšení ekonomické situace. Jen zelení jdou opačným směrem.

Elektřina

Přiznám se, že jsem nikdy nepochopil, proč ekologičtí aktivisté demonstrují před Temelínem a nikoliv před uhelnou elektrárnou? Ondřej Liška označuje, stejně jako český průmysl, výrobu elektrické energie za špinavou. Zelení prosazují rozvoj obnovitelných zdrojů – vítr, slunce, bioplyn a biomasa. V souvislosti s biomasou si nemohu nevzpomenout na „zasvěcený“ proslov jisté Kateřiny J. v pořadu Jana Krause. Představa, že obnovitelné zdroje energie plnohodnotně nahradí jaderné elektrárny, pochází z říše fantazie. Pan Liška by si měl spočítat počet slunečných dnů v České republice. Pokud bychom byli závislí pouze na solárních a větrných elektrárnách, tak je velmi pravděpodobné, že již několik týdnů sedíme po tmě.  A i za slunečných dnů má výkon solárních elektráren podobu obrácené podkovy. V souvislosti s obnovitelnými zdroji energie je nutné zmínit, že plodiny pěstované pro biomasu (biopaliva) zabírají půdu pro pěstování potravinářských rostlin – což vede k celosvětovému nárůstu cen potravin. Zajímavostí také je, že na výrobu jednoho litru biopaliva je zapotřebí 2500 litrů vody. Brazílie kvůli etanolu vypaluje stále větší plochu amazonských pralesů. Otázkou zůstává, zda tato cesta je nejlepší pro lidi nebo pro byznys v oblasti obnovitelných zdrojů. Osobně se kloním k té druhé variantě.

Strana zelených tak i nadále zůstává pro normálně uvažujícího voliče naprosto nevolitelnou stranou.